Nejkrásnější česká údolí

Square

O údolích se mezi některými lidmi povídá, že jsou to místa spíše ponurá, kam nedohlédne slunce, stinná, náchylná na tvorbu plísní a bez energetického potenciálu. Není to tak docela pravda, některá údolí jsou nesmírně romantická a vždy záleží na okolním prostředí, kam jsou posazena.

les u rybníka

Vydra a Křemelná

Šumavské říčky Křemelná a Vydra vytváří na soutoku počátek jedné z našich nejznámějších řek – Otavy. A právě kaňon Křemelné je zařazen mezi nejkrásnější česká údolí. Na první pohled se nenechte mást panenskou přírodou, která vás tu obklopí, v minulosti se tudy plavilo dřevo svázané do vorů a původní koryto si lidé museli pro tyto účely uměle přizpůsobit za přispění dynamitových patron. Jednou z umělých zdrojnic Křemelné je také tzv. Vchynicko-tetovský kanál. A co je na Křemelné tak zajímavého? Především husté smrkové lesy, působivé peřeje a průzračná čistá voda, kterou lze za jistých okolností považovat za pitnou.
řeka berounka

Údolí řeky Berounky

Na počátku dvacátého století bychom tu mohli směle popsat, jak úchvatné jsou Svatojánské proudy, ty však pohltila vltavská přehradní kaskáda. Řeka Berounka si však svůj krajinný ráz zachovala a je dnes považována za nejoblíbenější říční koridor ve středních a západních Čechách. Pokud jste se ještě neodhodlali usednout do plastové kánoe a splout alespoň o prodlouženém víkendu úsek z Chrastu u Plzně k hradu Křivoklát, určitě to napravte. Jestliže vám bude přát počasí, slunce vám nasvítí vysoká dominantní skaliska u hradu Krašov, zapamatujete si po zbytek života scenérii u jezu poblíž Podkrašovského mlýna a prostorné louky lemované hustým lesním porostem vás budou lákat k táboření.

Lužnice pod Táborem

Město Tábor je mimo jiné předělem terénních zlomů dvou krajinných typů. Za třetím táborským jezem tu řeka vstupuje do úzkého kaňonu v hlubokém údolí za železobetonovou klenbou Švehlova mostu. Před vámi je necelých patnáct kilometrů nádherné scenérie skalních útesů, hradních zřícenin, pobřežních stezek, to vše posazeno do hustého smrkového porostu.

 

4.0
06