Místo peněz šátek

Square

Potřeba používání nějakého platidla vznikla celkem brzy. Výměnný obchod byl sice docela promyšlenou obchodní strategií, ale někdy se vyskytl malý problém.
o   Stačí si představit, že půjdete na trh s jednou krávou, kterou potřebujete vyměnit za nůž, boty a sůl.
o   Tři obchodníci se těžko domluví na společném vlastnictví jedné krávy.
Než ale lidstvo dospělo k penězům, ušlo dlouhou cestu. Co země, to jiné platidlo.
·         V Číně mohl člověk nakoupit potřebné věci za mušle.
·         Jestliže bychom se ocitli ve Velkomoravské říši, museli bychom s sebou vláčet železné pruty, které se nazývaly hřivny.
mušličky na dlani

V Praze se na konci prvního tisíciletí nakupovalo mnohem lehčeji. Alespoň ve smyslu tíže platidla. Platilo se totiž tkanými šátky. Možná právě z té doby pochází slovo „platit“, které mohlo vzniknout ze slova „plátno“. Za jeden šátek se dala pořídit jedna slepice. Stále to ale nebylo ono.
o   Zmíněný Číňan si mohl nasbírat mušlí bezpočet a šikovná tkadlena se zase mohla předzásobit šátky na roky dopředu.
Bylo tedy zapotřebí vymyslet takové platidlo, které je málo dostupné.A tím byly drahé kovy. Zlato, stříbro a bronz mají navíc tu vlastnost, že se dají dobře opracovat. A to byl už jen malý krůček k tomu, aby se začaly vyrábět mince.
historické mince

Cesta k pražskému groši

Na našem území se jako první objevily zlaté statéry (duhovky), kterými platili Keltové. V desátém století poslali Přemyslovci do oběhu známé denáry. Král Václav II. v době rozkvětu Království českého začal roku 1300 razit PRAŽSKÉ GROŠE. Byla to jedna z nejžádanějších a nestabilnějších měn široko daleko. Pražský groš vydržel na trhu téměř tři sta padesát let. Byl to stříbrný peníz, který měl ve světě svou váhu.
zlaté mince
Svou skutečnou hmotností (3,5 gramu) měl ale rozhodně daleko do platidla, které se používalo na mikronéském ostrově Yap. Tam platili kamennými skulpturami o průměru dva a půl metru.

Místo peněz šátek
Ohodnoťte příspěvek