Něco o internetu

Square

Internet alias celosvětový systém propojených počítačových sítí, na nichž mezi sebou počítače komunikují, má své prvopočátky už v polovině minulého století. A třeba jenom krátce poté, co jsem spatřil světlo tohoto světa, vznikla síť Arpanet, jež spojovala univerzitní počítače v různých částech USA. Což byla naprostá ubohost ve srovnání s tím, kolik uživatelů spojuje internet dnes, jenže není se čemu posmívat, protože každý začátek je těžký.
dva monitory pracovníka
Kdo by si tehdy jenom pomyslel, že jednou bude internet tím, čím je?
Že tu bude nepřeberné množství moudrostí stejně jako naprostých hovadin roztroušených po nesčetných webových stránkách, a že tu budou i různé vyhledavače, díky kterým nám bude moudření či naopak hloupnutí prostřednictvím celosvětové sítě ještě výrazně usnadněno.
Že tu budou sociální sítě, jež umožní, aby se kontaktovali přátelé nebo se vytvářela přátelství, jež by jinak nemohla vzniknout, což by vlastně nejednou nebylo v žádném případě na škodu.
Že se k této síti bude jednou možno připojovat nesčetnými způsoby, přes telefonní linku, ISDN či DSL, přes kabelovou přípojku, bezdrátovou datovou síť, mobilní telefonní síť či Wi-Fi.
Že tu budou mezinárodní dálkové spoje jednou, tedy dnes, dosahovat velmi vysokých přenosových rychlostí, jež však nebudou dosahovat až ke koncovým uživatelům.
A kdo by si tehdy vůbec mohl byť i jenom ve snu pomyslet, že taková síť jednou polapí i nás, Čechy, že se dostane až sem? K čemuž došlo poprvé 13. února 1992, kdy se ČVUT v Praze spojila s rakouským Lincem. Ovšem stalo se.
celosvětové propojení
Dnes už má u nás počítač kdekdo a většina z počítačů, jež jsou u nás užívány, je s touto sítí, tedy internetem, propojena. Někdy bezdrátově, někdy přes Wi-Fi, ADSL či kabelovou přípojku, případně i jinak. Internet tak můžeme používat a také používáme. Užíváme si stále větší a větší rychlosti připojení.
Užívám si ho já a užíváte si ho i vy. Vy, kteří možná ani netušíte, že jsem u zrodu tohoto u nás stál svým způsobem i já. Protože jsem to byl já a můj kamarád, jistý Pavel Petr, kteří jsme už dávno předtím, než se Česká republika na rakouský internet vůbec připojila, na podobném přenosu dat také pracovali. Na okno mého pokoje jsme přibili motůrek od stěrače, na jeho docela obyčejné kolečko, a vše bylo na nejlepší cestě. Než nám satrunu, po níž jsme tak chtěli textové zprávy přenášet, odfouknul vítr. Čímž byl rozvoj „netu“ v našich končinách o mnoho let opožděn.

Něco o internetu
4.3 (85.71%)21