Proč jsou Japonci tak japonští?

Square

Nyní nebudeme rozebírat lidi, kteří jsou posedlí japonskými meči a jedenácti letými animovanými dívkami. Nyní se budeme skutečně bavit o Japoncích. O tom, jací jsou a proč jsou takoví. Všichni tak nějak víme, kde Japonsko leží a jak takový Japonec vypadá. Uvedeme si hned několik rozdílů, proč jsou Japonci tak hrozně jiní.
tři gejši 
a)       Respekt a úcta
Japonsko bylo vždycky velmi militaristickou, patriarchální, zemí, kde se postavení a jméno vyváželo zlatem. Od toho se také odvíjí i úcta a respekt protivníkovi, ale i sousedovi či kamarádovi. Japonci jsou za každé situace uctiví, zdvořilí. I když vlezete do největšího pajzlu v celém městě, tak si budete připadat jako v nejlepší evropské restauraci. Obsluha bude špičková, jídlo bude špičkové. A v tom všem se odráží i ta kultura – respektuj mě a já budu respektovat tebe.
chodci na schodech 
b)      Izolace
Japonci mají rádi turisty, mají rádi cizince. Gaijin-hunters už ustupují, ale i tak narazíte na pohledy, kdykoliv se ukážete někde na menším městě. Je to něco jako Černoch ve valašské dědině, taky to bude i ve zprávách. Dokud si prohlížíte památky a kupujete zboží, ok. Ale pokud se chcete nastěhovat a bydlet, tak se připravte na pět let úředních tahanic, učení a přísných podmínek. A to vás nemusejí ani po těch pěti letech přijmout. Izolace, která trvala od roku 1601 až do 1856 zanechala velké stopy. Éra Mejdži zanechala stopu ještě větší, vítězná strana (císař) byl totiž velmi anti-evropanský (proti-barbarský). Jejich motto znělo „Uctívejte císaře a vyhostěte barbary“. Ti barbaři byli nemytí a smradlaví Evropani.
 
c)       Tradice
Jako ve všech asijských zemích, kde se tradice vyvažuje zlatem, tak i Japonsko si velmi silně zakládá na tradici. Čím delší historie, tím lepší. Proto najdete i zvyky, které se praktikují po celá tisíciletí. A přesně proto si Japonci drží i část toho starého, byť žijí v dnešní uspěchané době.
 gejša s deštníkem
d)      Sexuální frustrace
Japonská společnost je velmi sterilní – to se projevuje na čím dál menším počtu dětí, ale také na pracovním workoholismu a také na samotných lidských vazbách – chladné, ale uctivé.